Zkuste si představit, v jak nezáviděníhodné pozici by se mohli ocitnout lidé jako dopravci, stavebníci, skladníci, větší prodejci a podobní, kdyby měli ony haldy věcí, zboží a materiálů přenášet v jednotlivých baleních kus po kuse z místa na místo. To by se nejednou uběhali a udřeli. Protože jen tak namátkou jistě dokážete odhadnout, kolikrát by musel někdo běžet sem a tam s jednou cihlou nebo tvárnicí, aby jich nanosil dost na stavbu třeba i jenom docela malinkého domečku. Kolikrát by absolvoval cestu do skladu a zpět řidič kamionu, než by své vozidlo plně naložil.
A nejde jenom o běhání. Jak jenom náročné by bylo poskládat takto jednotlivě přenášené věci do skladu, aby k nim byl snadný přístup, jak pečlivě by si musel nosič počínat, aby vše poskládat na korbu náklaďáku tak, aby se mu to během jízdy nesesypalo, nepomíchalo nebo nepoškodilo!
Prostě by nebylo o co stát. Zatímco díky vynálezům jménem palety je tatáž práce v mnoha ohledech jiná. Snadnější, pohodlnější, rychlejší, bezpečnější, efektivnější. Všechno, s čím by se manipulovalo nepohodlně, se jednoduše už na počátku, dejme tomu ve výrobě, pořádně naskládá na paletu, podle potřeby se to i upevní a zabalí. A je to.
Taková paleta se potom raz dva nabere na nízko- nebo vysokozdvižný vozík, vše se naráz převeze na místo určení a záhy y je po starostech.
Zboží a materiál na paletách jsou přehledné, ušetří se tím spousta místa, efektivně se využije prostor. Manipulace je rychlá a snadná. A když je pak náklad složen, dají se takové palety naskládat na sebe, takže nikde nezabírají zbytečně místo, nepřekážejí a mohou kdekoliv ve skladu nebo na dvoře čekat, až se pro ně nalezne další uplatnění. Protože jsou využitelné opakovaně.
Ať si tak někdo pořídí klasické europalety, nějaké palety vyrobené přesně podle jeho potřeb na míru nebo dejme tomu gitterboxy, usnadní si notně život. A jenom blázen by se dřel, když nemusí.
